Moje...Budoucnost?

11. června 2018 v 16:12 | EyeCandy |  Z Deníku Eye Candy
Zdravím, tady Eye Candy
Předem upozorňuji, že tenhle článek není pro slabší povahy.
Vše napsáno v článku se opravdu stalo, jde o popis nebo naznačení skutečných událostí.

Abych mohla popsat jak si představuju svou budoucnost, měla bych popsat svou minulost. Není až tak vzdálená, ale je pravdivá.

Pokusila jsem se o sebevraždu.
The girl who has it all
Bylo to jedno prosincové dopoledne.
Byl to ten den, kdy mi došlo, že můj život nemá smysl. Nedaří se mi v práci, doma.
Můj mozek a moje duše se shodují na jednom. Chceš umřít.
Je to jen sepnutí nervů v mozku. Ale to úplně stačí.
Polykám prášky. Hodně prášků.
Mozek má najednou jasnou chvilku. Co sem to provedla? Umřu. Umírám. Volám Modrou Linku. Žena na druhém konci se ptá na otázky. Záchranáři se ptají na otázky.
Sanitka mě odváží na Interní oddělení.
Výplach žaludku skrz nos je peklo. Pokud vás neodradí od dalšího pokusu vaše mozkové a duševní pochody tak tohle určitě.
Zvoní mi mobil. Volá mi máma, to jediné vím jistě. Někdo jí řekl co se stalo.
Sestřička slibuje,že jí dá vědět kde jsem.
V nose mi zůstává hadice do žaludku, v ruce infuze, mám močovou cévku.
Dostávám skrz nos černé uhlí, přes infuzi sedativa.
Nemůžu spát. Mlhavě si vzpomínám, že tam byla máma.
Nic jsem jí neřekla. Noc byla dlouhá.
Noční sestra mi asi hodinu dělá společnost. Pláču.
Ráno mi konečně vytahují Nasogastrickou sondu i cévku. Snídaně.
Čekání. Pohovor s psychiatrem. Pláč.
Mám povolený odchod domů. Přichází rodiče.
Nakupování Vánočních dárků.

A moje budoucnost? Vyjádřím ji slovy ženy jménem Veronika Deklava. Ženy, která se stejně jako já pokusila zemřít.

Můžu zpátky do práce. I na večeři s rodiči, kde je přesvědčím, že se vracím do normálu. A časem se najde muž, který mě požádá o ruku. Bude to sympaťák a naši se octnou v sedmém nebi.
První rok se budeme milovat jako o život. Druhým a třetím méně a méně.
Ale jen se začnem mít navzájem dost, otěhotním. Výchova dětí, hypotéka, snaha o udržení práce nás přinutí být si nablízku.
Zhruba po 10 letech si on pořídí milenku, protože bývám příliš v jednom kole, příliš unavená.
Příjdu mu na to. Budu vyhrožovat, že zabiju jeho, ji, sebe.
Krizi překonáme. O pár let později si pořídí jinou. Ale tentokrát budu předstírat, že o ničem nevím, protože dělat scény už mi nějak nestojí za námahu.
A zbytek svých dnů dožiju občas s přáním, aby mé děti mohli žít jak mě se nepodařilo.
Jindy zas, skrytě potěšená, že se mi tolik podobají.

Je mi fajn, opravdu.
 

Škola v Přírodě - Zážitek

23. května 2018 v 10:45 | EyeCandy |  Z Deníku Eye Candy
Zdravím,
Dneska jen ve zkratce o tom jak jsem dělala vychovatelku na Škole v Přírodě.
Kde? Teplice nad Metují, Penzion Metuje
Kdy? Od 15.5.2018 do 20.5.2018

Cesta tam byla trochu složitější, ale zvládla jsem ji.
Dětem jsem vždy na odpoledne vymýšlela program ( hry, sporty atd.)
Výlety jsme měli 2:
Do Teplických Skal, které jsme měli kousek za penzionem
Do Police nad Metují, kde jsme navštívili Muzeum Merkuru ( Stavebnice)

Cesta domů byla mnohem horší, kvůli výluce na trati byly vlaky zpožděné snad všude, takže ač jsem si myslela, že bych mohla být v 18.00 doma, byla jsem až v 21.00.
A to je přátelé konec.

XoXo, Vaše Eye Candy

 


Výtvor bez užitku?

23. dubna 2018 v 18:02 | EyeCandy |  Eye Candy Tvoří...
Měla to být původně záložka do knihy, ale je z toho tohle NĚCO

Nejhorší Noční Můra: Prolog

23. dubna 2018 v 17:57 | EyeCandy |  Eye Candy Píše...
8. Listopad, Charlotte,Severní Karolína

Reese DeMarco a Hollis Templetonová stáli v temné chatě, kdesi v lesích Severní Karolíny. Oba drželi zbraň.Zamířili svými svítilnami na jednu ze zdí chaty a oba ztuhli, když uviděli, co na ní je. Hollisina tvář zbledla a ruce se jí třásly. Reese ji pevně objal tak, aby nic neviděla. Řekla jen pár slov tak tiše, že by to jindy nebylo slyšet, ale v hrobovém tichu se to rozléhalo jako ozvěna." Je zpátky. A chce mě." Reese ji vyvedl ven a zavolal Mirandě.

8. Listopad, Útočiště

Miranda zvedla telefon ještě dřív, než vůbec zazvonil." Reesi, co jste zjistili?" Její tvář najednou zbledla, jak poslouchala co jí říká. " To je nemožné. Je mrtvý. Zabili jsme ho. Víš co? Vraťte se do města a usaďte se v motelu. Přijedu s Quentinem a Dianou. Pohlídej ji. Prošla si kvůli němu peklem."

8. Listopad,Charlotte,Severní Karolína

"Rozumím. Zavolám jakmile dorazíme do motelu." Reese byl bývalý voják se schopností nevídaného dvojitého štítu a se schopností vycítit nebezpečí namířené na něj, nebo na někoho, kdo mu byl fyzicky blízký. Hlavně pokud šlo o Hollis. Před dvěma týdny se zasnoubili. Byl také telepat. Ten muž měl být mrtvý. Ublížil Hollis, jako ještě nikdo předtím, ale tentokrát se jí ani nedotkne.

" Fajn Hollis, vrátíme se zpátky do motelu." Dosedla na sedadlo spolujezdce a nepromluvila dokud za sebou nezavřel spojovací dveře pokoje.Propukla v pláč když si sundávala koženou bundu, top a jeany. Ve spodním prádle si lehla na postel a plakala.Reese se také převlékl a zavolal Mirandě. Když vešel do pokoje na moment se zarazil a sledoval ji. Pak si k ní přisedl a pevně ji objal, její hlavu položenou na hrudníku.

"Neublíží ti. Neopustím tě." V tu chvíli se na něj podívala. Byla bledá a zesláblá. "Když usnu vidím jeho tvář jako šmouhu. Jen ten jeho úsměv je jasně vidět. Usmíval se když mi píchal tu drogu. Pak mi vzal oči. Přesně tohohle jsem se bála. Toho, že se jednoho dne vrátí. Pamatuju si, že jsem se probudila až v nemocnici po operaci. A uviděla jsem Bishopa. Řekl mi, že se mé schopnosti média po tom všem probudily,a že mi museli dát oči někoho jiného."

Objal ji ještě pevněji, políbil ji do vlasů a čekal až usne. Konečně se propadla do světa zapomění. Ale pak ji začali dohánět její noční můry.

9. Listopad,Los Angeles

Na LAX čekali agenti Quentin Ha1yes a Diana Brisco na jejich let do Severní Karolíny. Věděli, že to pro Hollis bude těžké, ale také věděli, že se o ni Reese postará, že kdyby musel zemřel by pro ni. A také věděli, že Hollis právě prožívá svou noční můru.

Tu nejhorší noční můru.

P.S: LAX ( Los Angeles International Airport)

The ICC Is Born

23. dubna 2018 v 17:51 | EyeCandy |  Eye Candy Píše...
Budova Mezinárodního Trestního Soudu(ICC),Haag,Nizozemsko:

Michael Dorn právě předal poslední složku svému dlouholetému příteli, Majoru Luisi Danielovi. Oba si potřásli rukama.
"Díky Luisi. Oba víme, že tahle jednotka měla vzniknout už dávno před tímhle vším. Jsem rád, že já budu vaším styčným důstojníkem s ICC. Hodně štěstí příteli."
A tam to vše začalo.Tam se začala psát historie zvláštní mezinárodní jednotky ICC. Majorovi už zbývala jediná věc. Představit tým poslednímu členovi. I když sehnat starého přítele zrazeného Americkou Policií se zdálo nemožné, povedlo se.

Následujicí den, sídlo zvláštní jednotky ICC, Haag, Nizozemsko:

Major Daniel vešel do dveří prostorného domu, který se stal sídlem zvláštní jednotky. Hned za ním vešel starší muž. Jen se za nimi dveře zavřeli, Majorova jednotka se začala pomalu scházet. Nastal čas pravdy. Čas představit tým, který bude bojovat s nejhoršími z nejhorších po celé Evropě.

" Tohle je Detektiv Seržant Eva Vittoria, Itálie, Antimafie,expertka na výslechy a utajení." Drobná rusovláska lehce vystoupila z hloučku a s milým úsměvem kývla na pozdrav.

" Detektiv Seržant Tommy McConnell, Policie Severní Irsko, zbraňový a taktický expert." Muž téměř o hlavu větší než rusovlasá žena, která před ním stála jen kývl. Vypadal, že se cítí ohrožen přítomností dalšího muže, i když bylo vidět, že na nic takového jako nemravné návrhy muž za Majorovými zády nepomýšlí.

"Inspektor Sienna Pride, Scotland Yard, expertka na obchod s lidmi a pašování napříč Eurozónou." Blondýnka s úsměvem kývla na pozdrav.

" Vyšetřovatel Sebastian Berger, Policie Berlín, Německo, Technický Génius." Mladík stejně jako ostatní jen kývl na pozdrav.

Majorovy oči se setkaly s očima muže, který stál za ním. Pak pohlédl na ostatní.

"Tohle je.."
"Detektiv Carlton Hickman." Prohlásila Eva s úsměvem.
"Preferujete raději Carl." Sekundovala Sienna
"Bývalý detektiv u New Yorské policie a nejlepší profilovač zločinců jakého znám." Major ustoupil, zatímco muž jen přikývl na pozdrav.

A tak se zrodila elitní mezinárodní jednotka vyšetřovatelů, jakou kdy ICC mělo. Když skončilo představování, každému byl předán odznak a průkaz. Teď už zločinci nemohli utíkat přes hranice. Když je zločin bez hranic i policisté zboří své hranice působnosti.

Love That Crosses Borders

23. dubna 2018 v 17:41 | EyeCandy |  Eye Candy Píše...
Sídlo zvláštní jednotky ICC, Haag, Nizozemsko, 8.15:
Major Luise Daniel vešel do dveří přesně ve chvíly, kdy dva členové jeho týmu, Tommy a Eva, řešili jisté, partnerské, neshody. "Nejsem ta, která nabourala při poslední cestě do Amsterdamu, nebo snad ano?!" Tommyho vražedný pohled ji zase rychle umlčel. "Fajn, řídíš ty." Eva se vítězně usmála a pohlédla na Majora. I detektiv Hickman už dorazil. "Máme případ. 4 zavražděné ženy. Amsterdam, Paříž, Řím a Praha. Všechny velmi zbité a jejich šaty byly potrhané. Našli je všechny v opuštěných částech parku. Tommy a Evo, pojedete do Říma, Sebastian a Sienna do Prahy. Já s Carlem pojedeme do Amsterdamu a pak se všichni sejdeme v Paříži. Buďte opatrní." Tým se rozešel a všichni se vydali, kam jim bylo zadáno.
Řím, Itálie, 10.40:
Tommy a Eva dorazili na místo v parku, kde byla dívka nalezena. Ukázali své doklady a prošli pod policejní páskou. Oba prošli oblast několikrát, dokud si Eva nevšimla zvláštního křížení stop. " Tommy! vidíš to co já? tady jsou boty, pravděpodobně s podpatky, tady už jen jedna a za tímhle spadlým stromem malé bosé šlápoty. Ale botu podle všeho nikdo nenašel. Musel ji odnést pachatel." Tommy přikývl a vydal se směrem, kde začínaly stopy bot. Eva ho pomalu následovala. Společně prohledali okolí. A pak našli co hledali. Botu Gucci velikosti 37. Poté se vydali do obchodu, kde byla podle Sebastiana, který použil sériový kód, bota koupena. Tommy, jako muž, nechal Evu, aby promluvila s prodavačem a šel pro jídlo. Když vešel o chvíli později do obchodu, nikoho nenašel. To ho viděsilo.
"Evo?! Evo!" když došel do druhé části obchodu našel brutálně zavražděného muže, prodavače. Vyběhl ven, a rozhlížejíc se, volal její jméno stále dokola.
Mezitím se Eva začala pomalu probírat zavřená v kufru auta. Pak ho uslyšela. S někým mluvil. Nebo mluvil sám se sebou? To netušila. Ale bála se. Nikdy v životě se tak nebála. První, co jí blesklo hlavou bylo, kéž by tu byl Tommy.
Tommy se užíral tím, že tam mohl být s ní. Mohl tam být a ochránit ji. Mohl ji teď otravovat šílenými teoriemi. Místo toho ji teď má nějaký schizofrenik, co si místo ní představuje bůh ví koho.
Dům útočníka, 12.50:
Jeho oči byly plné vzteku. Bože on byl naprosto nepříčetný. A zase si povídal sám se sebou. Nebo s hlasy v jeho hlavě. Měla na sobě šaty z 50 let. Hodně staré, stejně jako boty. Někoho představovala. Matku? Pravděpodobně ano. Doufala že Tommy a ostatní ji brzy najdou. Pak se k ní přiblížil. " Jsem policistka. Prosím, nechte mě odejít. Můžu vám pomoct jen mě nechte jít." Její tělo se otřásalo vzlyky. Jeho řev se rozléhal domem. " Mlč ty jedna mrcho! Ničíš mi život slyšíš?! Mlč!" A pak jí přiložil kapesník napuštěný chloroformem k nosu. Vše pohltila temnota.

Policejní centrála,Řím, Itálie, 17.50:
Mezitím, co město Řím pohltila temnota, zbytek týmu dorazil na policejní centrálu. Tommy, který nic nejedl a teprve teď se odhodlal dotknout studené kávy na stole před ním, vypadal zničeně.
Pak promluvila Sienna. "Ty boty, které jste chtěli prověřit, jsou z hodně staré kolekce. A ty šaty jsou taky hodně staré. myslím, že si ji jako někoho představuje. Sebastian našel záznam z kamery v obchodě se zvířaty. Tady," ukázala drobnou rukou na plátno. " Jako jméno udal John Smith, jméno, které dáš když nechceš dát své vlastní. "
Hickman pohlédl na své kolegy a chopil se slova " Podle doby, ze které šaty i boty pocházejí si vylívá zlost na matce. Všechny ženy byly nuceny utíkat lesem, ale už tehdy byly zraněné a krvácely. Když je našel zabil je velmi surově. Sebastian zjistil jméno toho muže a kde je pohřbená jeho matka."
Pincijské Zahrady,Řím, Itálie, 19.30:
"Pohni se ty mrcho! Nebo ti ukážu jaké to je,když někoho nutíš k něčemu co nechce." A ona ho poslechla. Bála se. Tak moc se bála. A pak to uslyšela. Hlasy. Přišli ji zachránit? Jenže on je také uslyšel a přinutil ji běžet. Pořezal ji zápěstí a nutil ji běžet.
" Evo! Evo!" Ozývalo se to celým lesem. A pak sebrala dost síly aby se ozvala. " Tady!" Celá se třásla, krvácela a plakala. Někdo jí chtěl ublížit. Ozval se výstřel. Oslepilo ji světlo z baterky na zbrani. Ta osvětlila i tvář zachránce. Byl to Tommy. O chvíli později už ji držel v naruči a pevně objímal. Vynesl ji z parku a předal záchranářům.
V nemocnici byla 4 dny. Mezitím se mezi ní a Tommym dost změnilo. Oba konečně pochopili, že už dávno nejsou jen kolegové.
A tak se zrodila láska mezi bojovníky se zločinem. Ale před nimi bylo ještě mnoho tajemství, překážek,strachu.

Kdo jsem?

23. dubna 2018 v 11:17 | EyeCandy |  Z Deníku Eye Candy
Možná se ptáte:
Kdo je EyeCandy?

To je něco, co vám nejspíš nikdy neprozradím. Ale můžu vám říct, že jsem holka, je mi 21 a mám svůj vlastní svět. Jsem potrhlá, někdy energická, jindy smutná. Miluju knihy, hudbu i psaní povídek.
A teď vás nechám nahlédnout do mého světa.

Vždy jsem byla jiná. Tichá, schovaná za knihou, ponořená do děje nebo prostě jen moc stydlivá na to zapojit se do konverzace. Ale když tu teď sedím a píšu první článek na tenhle blog, říkám si, že to možná mělo být přesně takhle.
Moje samota mě netrápí. Spíš si ji užívám, sluchátka na uších, smutná hudba zní a já čtu fantastické příběhy z per svých oblíbených autorů a autorek.

A právě teď? Sluchátka na uších a píšu tenhle článek. Nic se nezměnilo. Zůstaňte vždy sví, je to dar a umění. Všichni nosíme masky, ale je jen na nás komu odhalíme svou pravou tvář.

Těšim se, že se budeme scházet na tomhle blogu,


XoXo Eye Candy

Kam dál